3- Cemkekan: Zimaní Resmí, Neteweyí, Edebí, Yekgirtú, u Kilasík

Le dú beshí péshú da, basí wem kird ke le Sedey Bístem da serbaqí tékoshanékí zor bo standard kirdiní zimaní Kurdí, ew pirojheye le seretawe pishtí nebest be zanstíyekaní ziman wek zimannasí, zimannasí-komellayetí, u bername ronaní zimaní yan síyasetí zimaní.* ew kem u kúrríye le dekarinehénaní cemke serekíyekan u le nebúní zanistí tíyorí da bedí dekré. bo wéne, qamúse Kurdíyekan amrazékí giríngí standard kirdinin u le péshekí ew berhe?maneda basí héndék késhey zimaní Kurdí u wushekaní kirawe bellam be bé dekarhénaní cemkí péwíst u be bé agadar bún le tíyorí. Jarí wa heye ew pé nezaníne be tíyorí xo le qerey í tirajhídí de da. Bo nimúne, zorbey ewaney le cékirdiní elf u bé da tékoshawin jíyawazíyan danenawe le néwan herif u deng (foném)** u ew duwaneyan tékell kirdúwe u le akam da rébazékí wayan recaw kirdúwe ke, bé ewey mebestyan búbé, le piratík da kospyan xistúwete ser réy geshe kirdiní zimaneke(le beshekaní dahatú da ew base zortir shídekemewe
?). Jaré lére da, zor be kurtí basí cend cemkék dekem ke le basí zimaní standardí Kurdí da dekar hatún.
Híc kam lew cemkane (zimaní resmí, netewey, edebí, yekgirtú, u kilasík) me’na yan te’rífékí sakar u rrún u yekjarekíyan níye u le héndék xall da hawbeshin u le héndék da lék jwé debinewe. Ew rékí u narrékíyesh le ber eweye ke, le layékewe ziman xoy díyardeyékí tewaw alloz e u le qalb nadré, u le layékí díkewe zanstíyekaní zimanísh bocúní jorawjoryan tédaye. Le biwarí tíyorísh da, tégeyíshtiní ew cemkane be gwérey mekitebe zimannasíyekan degorrdiré.
Zimaní standard le beramber zimaní nastandard (lehje) radewesté. Zimaní standard zimanékí núsraw yan edebíye ke yek norrmí heye bo núsín u xwéndinewe u qise kirdin, u be gwérey nawche, cíní komellayetí, pékhatey komellayetí (‘eshíretí, gundnishíní, sharnishíní…) yan jínsétí (jhin u píyawí) nagorrdiré. Standard bún nísbíye u híc zimanékí zíndú be yekjarí u be tewawí standard nabé. Bo wéne, le Kurdí da Soraní u Kirmanjí her kam ta radeyék standard bún bellam Hewramí ta ésta standard nebúwe u wek lehjeyékí edebí nawceyí mawetewe u renge le barúdoxékí méjhúyí da standard bikré. Herweha, Dimilkí yan Zazayí ke péshíney edebí le sé
lehjekey dí kemtire, le sallaní rabirdú da zortir dekar hatúwe. Eger Dimilkí bo
maweyékí zor be lehjeyékí Kurdí dadendira, ésta korrékí nasyonalístí Zazayí peyda bún ke be zimanékí serbexoy le qellem deden.
Zimaní standard detuwané resmí bé yan nebé. Bo wéne zimaní Ínglísí le Emríka be qanún u be destúr resmí nebúwe ke wabú "resmí bún", "standard bún" u "dewll tí bún" yek shit nín legell ewesh da zimaní resmí zortir be dewlletí bún debéte resmí. Wa heye zimanék le wullaték da resmí bé u le wullatékí dí da na resmí u tenanet na qanúní bé. Bo wéne, Tirkí Azerbayjaní le komarí Azerbayjan da zimaní resmí u neteweyí ye bellam le Éran da zimanékí serkut kirawe. Kurdí le ‘Éraq resmíye bellam le Turkíye tenanet nawí zimaneke ("kurdí" )le daudezgay dewlletí da qedexeye.
Díyare zimaní standard, wek zimaní núsraw, debé zimanékí edebí bé bellam her zimanékí edebí le waneye standard nebé. Peyda búní edebíyat le zimanék da, norrmí durustí u nadurustí dademezréné bellam ewe be tenyayí zimanék naka be standard. Bo wéne, ?Hewramí u Kirmanjí u Soraní lehjey e debí bún bellam Hewramí derifetí standard búní nebúwe. Herweha, Farsí u ‘Errebí ta axirí Sedey Nozde zimaní edebí here berzí Bakúrí Efríqa u Asíyay Rojhawa u Nawendí bún bellam standard nebún. Wa heye "zimaní edebí" le beramber zimaní qise kirdin dadendiré.
"Zimaní neteweyí" le beramber "zimaní nawceyí" dadendiré. Bellam "netewe", wek her cemkékí dí, yek me’nay níye u cemkí "zimaní netewey í" be laní kemewe be dú me’na dekarhatúwe. Bo wéne, Farsí le Éran da ?zimaní kam neteweye, netewey Fars yan Éraní? zimaní neteweyí zortir standard e bellam detuwané standard nebé. Bo wéne, serok komarí Somalí le 1972 birryarí da ke zimaní Somalí zimaní neteweyí u resmí ew wullate ye bellam ew zimane héshta tewaw standard ne búwe u be hellweshanewey dewlletí Somalíya u damezraní hikúmetí nawceyí zimanekesh let u kut búwe.
"Zimaní yekgirtúu"sh me’nay jorawjorí heye. Hem yekgirtúyí u hem na yekgirtúyí díyardey nísbín. Ta éste le basí Kurdí da, zortir mebest tékell kirdiní lehjekan be taybetí Soraní u Kirmanjí u darrishtiní lehjeyékí tewaw destkird ("Surmanjí) búwe. Zimaní wa heye tenya elfubéyekey debé yek bigré u jarí wa heye (wek Kurdí u Albaní) hewill dedré dú lehjey serekí tékellaw bikrén. Caweruwan dekré "zimaní standard" zimaní hawbesh u yekgirtú bé bo ewey tewawí netewe bituwané be bé
kend u kospí lehjeyí péy bidwé u péy binúsé bellam cemkí yekgirtúyí cemkékí síyasíye. Beshék le nasyonalístekan yekgirtúyí le gell yek lehjeyí tékell deken u deyanewé, be pisht bestin be desellatí síyasí, yek nawend yan lehjey nawendí bo zimaní fire lehjeyí Kurdí dabitashin.Pésh Sedey Nozde, ‘Errebí u Farsí u Latín u Cíní u cend zimaní dí be shéweyékí zor berín qa’íde bendí kirabún edebíyatékí dewllemendyan pékhénabú bellam ewane wek "zimaní edebíy kilasík" nasirawin u xislletí wayan heye ke le zimaní standard jwéyan dekatewe (le beshekaní dahatúda degerémewe ser ew base. Ashkraye híc kam lew zimanane "neteweyí" nebún u zortir nawneteweyí bún u le mellbendékí yekjar gewre dekar hatún dekarhatún u péyan dellén ("língwa firranka").*** zor jar be zimaní standard degutré "zimaní standardí neteweyí" bo ewey le ew jore zimanane jwé bikrénewe.
Ta éste, cend gosheyékí tíyorí, u síyasíy u méjhúyím bas kirdúwe bellam babetekan zor berínin u ew basane u zor babetí dí le beshekaní dahatúda be le bercaw girtiní ezimúní zimaní Kurdí diréjhe pédedem.
———————————
* sociolinguistics, language planining, language policy
** phoneme
foném wahídékí denge ke jíyawazí me’nayí pékdéné, bo wéne le Kurdí da (lehjey standardí Soraní (ll u l ) dú fonémin leber ewey ke le jútí wek kell u kel da debine hoy jíyawazí me’nayí bellam le héndék zimaní dí da yek fonémin cunke me’na nagorrin.
*** Lingua franca
 
http://www.ruwange.blogspot.com

F
E
E
D

B
A
C
K